Letošní podzim přinesl spolu s novelou zákoníku práce řadu změn, které vyvolávají otázky nejen u zaměstnavatelů, ale i u zaměstnanců samotných. Krátce po schválení vstoupila v účinnost opatření, která mimo jiné vyžadují úpravy stávajících vzorů smluv. Od ledna nás pak čekají další, možná ještě významnější změny, na které bude třeba se dobře připravit. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších změn, které se přímo týkají zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce.
Jednou z hlavních změn, kterou novela zákoníku práce přinesla, je rozšířená informační povinnost zaměstnavatelů v rámci pracovních smluv (ať již HPP, DPP či DPČ).
Dobrou zprávou je, že současné smlouvy zaměstnanců není třeba nijak měnit, nemusíte s nimi proto uzavírat smlouvy nové. Zaměstnanci však mají nárok zažádat si o doplnění ve stávajících smlouvách chybějících informací.
Nově uzavřené smlouvy již podléhají aktuálnímu znění zákoníku práce. Doporučujeme proto zkontrolovat si vzory smluv a případně je doplnit o chybějící náležitosti. Oproti dřívějším smlouvám je nově třeba povinně uvádět:
Kromě smluvních náležitostí se mění i některá další práva zaměstnanců s DPP či DPČ.
Dle novely:
V neposlední řadě přibyl odstavec definující právo „dohodářů“ požádat si o přechod do pracovního poměru (za stanovených podmínek). Tuto žádost zaměstnavatel není povinen vyslyšet, musí ale zaměstnanci podat písemné odůvodnění svého rozhodnutí.
Od 1. ledna 2024 získají zaměstnanci pracující na dohody (DPP, DPČ) ještě jedno zásadní právo – nárok na dovolenou. Toto téma vyvolává diskusi, zda se v tom případě „dohodáři“ zaměstnavateli stále vyplatí. Pokud zaměstnanec splní stanovené podmínky (v daném kalendářním roce bude zaměstnán nepřetržitě po dobu alespoň 28 dnů a odpracuje alespoň 80 hodin), vzniká mu nárok na čerpání dovolené podle předem daného vzorce.
Za předpokladu, že zaměstnanec odpracuje maximální limit 300 hodin, má nárok na 24 hodin dovolené. Tyto hodiny se nezapočítávají do zmíněného ročního limitu 300 hodin, náhrada mzdy za dovolenou ale podléhá běžnému zdanění.
Pro zaměstnavatele tato změna znamená, že pokud neupraví hodinovou odměnu zaměstnanců s dohodou o provedení práce, vzrostou náklady vynaložené na ně až o 8 %.
Novelou zákoníku práce to ale ještě nekončí. Dohod o provedení práce se dotýká i aktuálně hojně diskutovaný konsolidační balíček, který by měl vstoupit v platnost již od 1. ledna 2024.
Z projednávaných úprav zmiňme plán nově stanovit limity pro odvod pojistného, se kterými by se změnil i způsob posuzování výdělků z více dohod. Zaměstnavatelé by rovněž měli být povinni evidovat všechny své zaměstnance s uzavřenými dohodami o provedení práce v registru OSSZ a pravidelně hlásit jejich měsíční výdělky. Tato úprava bude jistě přínosná pro ČSSZ ve smyslu plošného dohledu nad „dohodáři“, pro zaměstnavatele to ale znamená jen další administrativu a vyšší náklady.
Aktuálně prošel konsolidační balíček Poslaneckou sněmovnou a čeká na schválení Senátem, je tedy možné, že budou ještě některá z opatření pozměněna. Jakmile bude konsolidační balíček schválen o všech důležitých změnách vás budeme informovat.
Řešíte stejnou záležitost nebo potřebujete poradit v jiné oblasti? Obraťte se na nás, rádi si na vás uděláme čas.
Lukáš Toman Letošní podzim přinesl spolu s novelou zákoníku práce řadu…
Mellentes seragittis lacinia, mkadipa. Pellentesque id sagittis kondisa, gravida nec massa quisque.